Víkend 16.5. – 18.5. jsme letos pojali jako šifrovací svátek a zůčastnili jsme se obou částí brněnsko-pražského městského dvojboje, tedy Exitu v pátek večer a Bedny od sobotního odpoledne do nedělního oběda.
17. – 18. 5. 2008, Praha
frikulín (Garret, Máťa, Silp, Šárka)
9. šifra / 15 šifer
86. místo / 201 týmů
Po loňském tragickém účinkování v Praze, kdy se polovina týmu zařekla, že na Bedně už se neukáže se nám sestava mírně zredukovala – dát Bedně druhou šanci jsem se rozhodl já, Máťa a Silp. Jako šifrovacího nováčka pozval Silp ještě Šárku, takže jsme nakonec vyrazili ve čtyřech…
A jak to dopadlo a jak se nám líbilo? V tom se tentokrát celkem rozcházíme, ale u mě nakonec jednoznačně převážili plusy – tentokrát byla výborná trasa. Takhle nějak bych si představoval městskou část pražské šifrovačky.
Systém Binfa byl tak akorát naladěn na naše tempo ;). Nápovědy chodily, když byly potřeba a za záchrany jsem byl (tedy já, nevím jak ostatní :) vděčný – minule mě deptaly. A konečně šifry byly nečekaně elegantní, a i když ve výsledku jsme toho mnoho nevyluštili, byli jsme až na jeden případ (otočená morseovka s 5 prvky) vždy na dobré cestě – minule to byla marnost nad marnost, vůbec jsme netušili která bije – takže taky zlepšení.
Zajímavá zkušenost bylo luštění v dešti – celkem nám v terénní části pršelo asi 6 hodin, ale dalo se to. Nejhorší na tom je, že se člověku nechce do náročných operací, jako je třeba rýsování – takže kreslení šipky do mapy technikou baj voko nás s koncem hry nedovedlo na 10. šifru, ale kamsi do Běchovic.
A jak to celé dopadlo? I přesto, že jsme se zasekli na lehké morseovce, na kostičkách v tunelu jsme se oklepali a došli až k zámku v Klánovicích. Škoda toho rýsování, kdybychom výslednou šipku zamířili trochu líp, podívali bychom se ještě o šifru dál. Místo toho jsme skončili zabahnění až za ušima, ale vcelku spokojení, uprostřed polí daleko za Prahou…
Za frikulín sepsal Garret