Krtčí norou jsme tentokrát prolézali ve značně odlehčeném složení, protože se nám nakonec podařilo svolat jen tři frikulíny. Přesto se nám dařilo odolávat krizi v podobě nezvladatelného záseku až do 11. šifry, kde se plně projevila naše neschopnost uvidět řešení, i když před sebou máme většinu indicií a zdůvodnění, které přímo na něj ukazují.
27. 9. 2008, Brno
frikulín (Garret, Mori, Silp)
13V. šifra / 14 šifer
45. místo / 72 týmů
Do té doby jsme nebrali žádné nápovědy, na jedenáctce jsme se ale rozhodli vzít záchranu a Výzvu se pokusit dokončit, což se ale o kousek nepodařilo. Ve 21:25 jsme dorazili na předposlední šifru Výzvy – 13V, kde nám v 22:30 vypršel čas a oficiálně jsme kapitulovali. Hra se nám ale až na pár drobností (minimálně dvě řešení 8V, kdy jsme si byli naprosto jistí, že jde o řešení správné – a samozřejmě nebylo) líbila, šifry byly většinou opravdu pěkné a samonaváděcí (někdy až moc :) a hlavně se nám konečně podařilo překonat prokletí úvodní společné části a kromě zaváhání při dohledávání 7. šifry jsme ji v podstatě prošli bez problémů a užili si ji…
Několik poznámek k průchodu hrou
1. šifra, amfiteátr, Čertově rokli – úvodní řada
Tady se ukázala nevýhoda minimalistického a čistě informatického týmu – správný nápad se dlouho nedostavoval, protože jsme začali rozebírat teorie o historickém vývoji Disneyovek a došli jsme až k tomu, že řešením musí být určitě kačer Donald díky tomu, že změnil společnost – nejdřív vystupoval sám, pozděj v Duck Tales už je se strýčkem Skrblíkem a spol… No jo, no – nechali jsme se trochu unést vzpomínkami na Kačeří šifru z Lamí stezky ;). Nakonec prolamujeme asi 2 minuty před oficiálním prozrazením řešení. Na 2. šifru tak ještě prcháme mimo největší dav.
2. šifra, pošta na Haškově ulici – barvy: 9:29 – 9:29 (0,5 min.)
Asi nejrychleji vyřešená šifra v historii týmu. V podstatě jsem strávil víc času čekáním na vydání zadání než jeho řešením. Totiž – jak často s člověku stane, že dostane do rukou šifru, kterou si už dávno předtím přesně tak představoval? Jméno té ulice mě zaujalo už dávno a říkal jsem si, že je vyloženě zralé na šifru – no a netrvalo dlouho a dočkal jsem se :). Orgům zde patří speciální dík za plnění nevyslovených přání účastníků. Mám v záloze ještě jedno místo zralé na jednoduchou grafickou šifru v centru, tak uvidím jestli se dočkám i v dalším ročníku.
3. šifra, ulice Barvy – jízdenka: 9:35 – 9:49 (14 min.)
4. šifra, ulice Studená – křížovka: 9:56 – 10:34 (38 min.)
5. šifra, tunel – neslova: – 10:45 – 11:03 (cca 20 min.)
6. šifra, lávka, Maloměřice – koleje: 11:18 – 11:32 (14 min.)
7V. šifra, Kamenná hůrka – kostky: 12:01 – 13:24 (1 hod. 23 min.)
pořadí: 17.
8V. šifra, pomník S. K. Neumanna – C4 na nekonečno: 14:22 – 14:26 (první varianta řešení), cca 15:30 (druhá varianta řešení)
9V. šifra, křižovatka pod Cvilinou – proužek: 15:41 – 17:03 (1 hod. 22 min.)
10V. šifra, Resselův památník – jízdní řád: 17:20 – 17:35 (15 min.)
10V. šifra – druhá část, cesta ke kótě 464 – označovač jízdenek: 17:42 – 18:00 (17 min.)
11V. šifra, kóta 464 – morseovka v O a L: 18:13 – 19:42 (1 hod. 29 min.)
totální nápověda: 19:40
Největší krize těsně po setmění a zcela zbytečný zásek nad jednou z nejtriviálnějších šifer. I když při analýze padnou skoro všechny důležité postřehy směřující k principu, prostě to tam nejsme schopní uvidět. Aspoň že si tentokrát ještě relativně včas dokážeme přiznat porážku a zavolat si o řešení – je to rozumnější rozhodnutí, než se vracet na trasu Pohody. Jediný problém je, že se tím v každém případě zařazujeme opět na konec startovního pole – ztrácíme cenné bodíky. Moc se s nimi totiž nezatěžujeme a nepočítáme – prostě se chceme pokusit dojít. Jako vždycky :-).
12V. šifra, zastávka mezi Řícmanicemi a Kanicemi – směrová slova: 20:15 – 20:54 (39 min.)
13V. šifra, studánka Pro Silva – čtení mezi body : 21:25 – 22:30 (1 hod. 5 min.)
zamrznutí: 22:30
Opět končíme šifru před cílem – začíná se z toho poslední dobou stávat nová frikulínská tradice – ale od chronického nezvládání startovních úkolů a obecně začátků her je to nadějný posun :-).
Za frikulín tým sepsal Garret