Podruhé jsme se odhodlali vyrazit na dlouhou pouť po spletité a zrádné Lamí stezce vinoucí se nejznámějšími místy i zapadlými kouty celé Prahy… Minule jsme po mnohých úskalích sice otevřeli dveře finále a dorazili na konec čtyř steziček základní části, ale na soustavnější řešení nás bylo málo a část týmu většinu času ani nebyla pořádně u Sítě – na zasněžených hřebenech hor se sice třeba o číselných šifrách dohaduje dobře, ale přeci jen – není nad teplý pokoj s pořádným stolem, tužkou, papírem a kalkulačkou…;)

8. – 21. 3. 2008, internet
frikulín (Anežka, Garret, Máťa, Silp, Zdíša)
cíl, 35 šifer / 40 šifer
4 větve / 6 větví
20. místo / 108 týmů

Start

Tentokrát naše výprava nezačala o moc lépe – třeba počet aktivních členů zvolna narůstal od ne zcela ideální nuly při zahajéní hry, až po kompletních pět při závěrečných bojích o postup do finále. Sestava byla od začátku kámen úrazu – Chalda s Anežkou se po loňských zkušenostech zařekli, že do tak nebezpečného podniku se zavléct nenechají a podobně to dopadlo i se Zdíšou…

A není se čemu divit: jak vám potvrdí 25 z 26 luštičů, dlouhodobé internetové šifrovačky způsobují už po krátkém užívání těžkou formu závislosti, která se umocňuje s každou další vyluštěnou úlohou a je v podstatě neléčitelná – i po odebrání přístupu k Síti je narkoman schopný s tupou tužkou na cáru papíru zkoušet řešit šifry neřešitelné bez přístupu ke Google maps.. Nespat, odkládat neodkladné a jen krhavým zrakem sledovat, zda už se tým pěšky dopotácel přes půl herní mapy k dalšímu stanovišti, aby mohl zadat těžce vydřené heslo. Jedinou možnost vyléčení představuje oficiální konec hry, případně splnění vytýčeného cíle – tj. vítězství, vyřešení všech šifer, případně kvalifikace do nějaké další části… Já jsem se nakonec odhodlal ty dva týdny po zimním šifrovacím půstu obětovat… A stálo to za to.

Zahájili jsme ale zvolna – první šifru vyzvedla a sama vyluštila ještě o víkendu Máťa – v tu dobu už první vlna týmů dokončovala některé větve úvodní části… Virtuálně jsme se poprvé sešli až v průběhu pondělí, v oslnivém počtu tří členů.

Větve

Jedním z mých prvnách úkolů bylo vydat se na Petřín vyzvednout Zelené želvy, které vymyslela Máťa v rámci pondělní chvilky poezie. Ale zrovna cestování jsem si dál ve hře příliš neužil – na privátě jsme neměli internet, takže jsem se vyhnul celonočnímu klikání a mohl postupně řešit vyzvednuté a vytisknuté várky šifer pěkně offline, po cestách do školy a o přednáškách… Právě cestou ranními Lužánkami mi došlo, že ve Tvarech nemůže být nic jiného než morseovka, ale za boha jsem se u ní nemohl dopočítat k správnému rozložení teček a čárek – takže ač jsem měl první a poslední písmena hesla dobře, nic jsem v tom neuviděl… Ale mohl jsem mít z prvních pokusů dobrý pocit – a Máťa to večer nezávisle rozlouskla. Mezitím se Silpem jakožto pražská sekce dohledali tamnější Nej, Silp ještě přišel na řešení pomocí mobilu u Opakovaných písmenek a získali jsme i zadání Krtčí nory.

Boole

Začal jsem se zabývat Boolovskými úložkami a Čtyřčíselnou… A hned ze začátku si u Boolea nabil kokos. Rychle jsem si všimnul pravidelného rastru 5×5 a řekl si, že barvy akorát rozlišují, jak se s kterými znaky bude nakládat – začal jsem si být jistý, že půjde jenom o jednoduché grafické boolovské operace. Jenže ouha – nějak jsem podcenil to „jednoduché“ a z neznámého důvodu si od začátku nějak obskurně nadefinoval grafický „and“ (bílá a bílá = černá… blbec, no :) a překvapivě mi z toho lezly nesmysly. Mořil jsem se s tím tak dlouho, až jsem ze zoufalství zkoušel příslušné výrazy i nějak googlit :o) – překvapivě ani to nezabralo (byla to ale nosná inspirace k Čtyřčíselné). Po pár dnech jsme se naštěstí odhodlali k nápovědě – jen co jsem ji uviděl, zoufale jsem zavyl, pochopil, že bílá a bílá je opravdu bílá a ohlásil kótu. Po nějaké době se ji někomu z pražské sekce podařilo dokonce objevit na mapě (já jsem byl na takovéhle terénní pasáže ostudně nevybaven a na monitoru jsem kopce hledat nechtěl ani neuměl), takže Boole byl po mnohých útrapách konečně prolomen.

Čtyřčíselná

Mezitím jsem se s velikou nedůvěrou pustil i do Čtyřčíselné – ač nemám číselné šifry nikterak v lásce, nakonec jsem řešil obě řady, které se na Stezce vyskytly. V prvním případě mi přišlo podezřelé, že se nikde na prvním místě nevyskytuje 9 ani 0 a že to má celé takovou divnou nepravidelnou strukturu která se nedá na nic převést… A první konstruktivnější nápad byla PSČ – i odešel jsem z algoritmické přednášky, otevřel Google, zadal celou řadu a nestačil se divit… Pak následovala asi půlhodina ověřování, že to jsou opravdu všechno telefony – nechtělo se mi věřit, že by orgové připravili takovou **** …zákeřnost :). Ale orgové jsou v podstatě svině, jak je uvedeno v odborné literatuře, takže jsem se nad tím přestal podivovat a chystal se na nejhorší – pravděpodobně budu muset nastudovat specifikace mobilního hardware a zjistit, z kterého parametru by se dala dostat čísla z intevalu [1,26]. Začal jsem váhou a dalšílmi rozměry, zjistil jsem, že tudy cesta nepovede a jal se telefony prohlížet v seznamech na Google images. To už pomohlo znatelně lépe a navedlo mě to na morseovku. Pak už stačilo jen vygooglit oficiální historický seznam mobilů přímo od Nokie a přečíst si tam označení typů. Je pravda, že zrovna ten první byl nějaký hybridní i v tom značení – ale když mí Pražáci žádné tajné místo zvané DIDLO neznali a strýček Google vehementně odkazoval na hodně specifická místa, kde jsem šifru rozhodně hledat nechtěl, radši jsem tajenku dořešil jako SIDLO a vyzvedli jsme si další čísílka.

Máte rádi…

A číselné řady jsem v tu chvíli už měl rád a zaměření téhle větve bylo jasné, takže jsem na tři průchody šifru pěkně vybarvil a jen přečetl, kam se máme ubírati dál…

Prohozená písmenka

Totiž k Prohozeným písmenkům, kde se ale náš morseovkový rozjezd definitivně zadrhnul. Provedli jsme nezávisle několik analýz, jak že se tam ta písmenka prohazují a neprohazují, vypadalo to velice morseovkovatě, ale nic rozumného se z toho vytlouct nedalo. Nějakou dobu jsme se k čarování s písmenky vraceli, seznali, že bude rozumné co nejdřív sehnat jednodušší zadání, ale ani BIS nám příliš nepomohla. Sice se vyjasnilo, co by mohly být oddělovače, ale jak rozlišit ty permutace – tahle šifra mě už dál moc neoslovovala, ale sliboval jsem si, že aspoň zkusím vytáhnout skripta od Kaďourka se základy grup a zkusím najít nějaký sofistikovanější způsob charakteristiky permutací… Leč nestalo se, neodhodlal jsem se a radši se mořil s jinými lamovinami :).

Trojské koně

Nebo spíš koninami – Trojanů jsem se nějak chytnul a nemohl je nechat být, ač jsem se neustále motal v kruhu… Ale nakonec se ukázalo, že ve správném. Z neustálého posouvání jsem ovšem brzo lezl po zdech – a nebyl jsem sám. Průběžně jsem přičítal a odčítal TROJSKEKONE, TROJSKYKUN, TROJA a tak různě podobně a vždycky začalo něco lézt. Nejlépe vylezl Silpovi posun o TROJANa, kde se mimo jiné vynořilo „Před budín“, „zámek“, „…onta“ a „…kova“, což sice nemohla být náhoda, ale začínala to být pruda. Bušil jsem do toho tím heslem popředu i pozadu, přidal TROJANSKEKONE, zpětným inženýrstvím odhadoval, že to bude „před budovou… zámek… fontána…“, ale správné heslo z toho prostě vytlouct nešlo. V poslední agónii jsem začal řešit jaké koně měli Řekové před Trójou, na čem asi tak mohl jezdit Odysseus, ale Homérem se mi prokousávat nechtělo a ani Google tentokrát nevěděl. Zeptal jsem se ho ještě na pravopis koně Převalského, ale ani česky ani polsky z něj nic nevylezlo… Od smrti udupáním mě vysvobodil až Martin, který lousknul, že se má na šifra roznést na kopytech TROJSKEHO STADA… A vzápětí se sólově vrhnul na prolamování téhle snad týden odolávající větve a rychle se přes Morseho a Souřadnice dolámal až k 26. Která se stala naší druhou nepokořenou šifrou.

26

A to navzdory tomu, že se jí zbytek týmu vzorně ujal a rozanalyzoval do posledního pixle. Máťa hned od začátku prosazovala 7 velikostí fontů, postupně to Silp potvrdil, až nakonec pražská sekce poslala na vzkazník v podstatě řešení, bohužel nedotažené a hlavně nešťastně pozapomenuté – to už se schylovalo k infarktovému závěru a nějak nezbyl čas se k tomu vracet.

Kiwi (22:59): btw, jak to vypada s tou 26? Jake jsou nejnadejnejsi postrehy?
Silp (23:01): pospojujes prvni cisilka z dvojice (vsechny jednicky, dvojky atd) podle velikosti (pixelove velikost) a vyjde ZSH????DY, otazniky jsou divna pismenka

A to jsem si říkal, když jsem viděl co v tom objevili, že si to též musím vytisknout a ten zbytek v tom vykoukat – ale bohužel, nestihlo se… Škoda, haluzení grafiky mám rád ;).

Větvící se větev

Mezitím se tvrdě bojovalo i na ostatních frontách – jako první padla Větvící se větev končící Adresami, to bylo někdy v sobotu o druhém víkendu a vypadalo to, že bychom skoro mohli stíhat i ohlašované finále :). Navíc Martin koncem týdne prolomil první dvě bonusové šifry, takže i nějaké penízky nám přibyli – ani jsme se nemuseli mořit na brigádách. Místo toho jsme pobíhali po nápovědách, které se ukázaly být velice přínosné.

Průvodce

Ukázková v tomhle ohledu byla třeba ta Průvodcovská. Přišla ve chvíli, kdy už jsem měl Průvodce tak prolezlého skrz naskrz, že stačilo jen naznačit domnělý směr řešení a obratem bych vysypal výsledek založený v podstatě na čemkoliv ;). Variant už jsem prošel opravdu hodně, písmenka, věty, hodiny i čárky jsem měl spočítané kompletně odpředu i odzadu a poslední nejnadějnější teorie ke které jsem se dopracoval, spočívala v hledání správných hodin, ze kterých by se dala vyčíst nějaká písmenka. Z pečlivého rozboru vyšlo, že text se dá přesně rozdělit na dvakrát 24 vět, což hezky odpovídá popisovaným dnům. Když se navíc věty očíslovaly 0..23, bylo možné použít je na rozkódování hodin představujících označení věta:písmeno. Nutno poznamenat, že uvedené časy přesně odpovídaly délkám vět, nic nevyčnívalo, nikde člověk nenarazil na žádné výjimky a navíc se dopočítal k ideálním písmenkům, ze kterých se daly poskládat EMAUZY, SOUD a podobně nadějné pamětihodné lokace… Na správnou cestu mě přivedly až hodinky z nápovědy – nejdřív jsem sice začal zuřivě googlit obrázek polských hodinek (což se mi překvapivě snadno podařilo), ale když jsem si uvědomil, co je na nich jinak, zvesela jsem zajásal (vyluštění nápovědy mělo krásný aha efekt – všechno do sebe naráz zapadlo) a šel vyhrabat vlaječky z manuál Tmou. Po pár písmenkách bylo jasné, že se půjde k Orloji, a po lehkém haluzení a vzpomínání na mladší časy, kdy ještě nebyl Google a já si kde co pamatoval, jsem si vybavil i něco málo z pražských pověstí a uhodl KOSTLIVCE.

Divný shluk

Nedělní večer jsem strávil prohrabáváním Divného shluku, ve kterém jsem kromě dříve nalezeného HINTU, ZRCADLA, SYMETRIE a rozdělení na 2 x 26 písmen, objevil i kompletní abecedu v první části. Bohužel jsem měl šifru akorát přepsanou na cáru papíru a bez přístupu k netu mi z mapování abecedy na druhý řadek textu vycházely zrůdnosti… Ukázalo se, že to je tím, že některá písmenka byla opsána tak hnusně, že se mi tam přimotala nějaká ta Q, takže jsem správnou cestu na dlouhou dobu zavrhnul ;). Aspoň jsem ale poslal zprávu s provedeným pozorováním ke zpracování zasíťované části týmu… Jim už stejný postup fungoval a řešení byl za chvíli na světě.

Šifrovačková větev

Na dalších frontách jsem se zpočátku tolik neangažoval takže jen vím, že Krtci po počátečních pokusech o přiřazování ulic obrázkům, padli po uťapané nápovědě od Veverek poté, co se jich ujala Máťa. Co ale vím, tak o doprovodné písničce u nás nikdo netušil. Matrix, to byla další agónie – sice jsem z Gimpu vytřískal kompletní číselné řady, ale nějak jsem nevěděl, čeho se dřív chytit… Různých velikostí? Barevných přechodů? Prvků, které se na obrazovce vyskytují ve stejnou dobu? Naštěstí to nakonec Máťa nebo Martin na konci víkendu louskli. Po tomhle průlomu dala Máťa ještě rychle telefonní Bednu a dostali jsme se konečně k nějaké hromadnějšímu týmovému luštění u Tmou. Hymnu jsme příkladnou spoluprací po nahromadění dostatečného počtu hudebních kiksů vcelku rychle v pondělí louskli, navíc jsem doma udělal dobrou Lamí propagaci, protože jsem luštil na bedýnkách puštěných pořádně nahlas ;). Další větev padla.

Koncert

Jednou z nejdéle odolávajících pohrom byl ale Lamí koncert. Předchozí M.I.N.A. prý byla v pohodě – tu rychle vyluštila Máťa, Excelentní byla horší, ale nakonec krásná – i když jsem slyšel jen konečný postup (tohle zase vyřešili v Praze Máťa se Silpem), princip mě ohromně potěšil a šifru považuju za jednu z nejlepších na letošní LS2… Právě spolu s Varaním koncertem. U kterého jsem se taky nechytal ;). Původně rozvíjené teorie byly dlouhé a obskurní, světlými místy bylo zapojení Audacity, kde jsem původně chtěl uslyšet něco při přehrání pozadu (uslyšel jsem jenom skřeky), pak jsem začal hledat morseovku v naráz zahraných akordech, samostatných tónech a rozehrávaných akordech – teoreticky to vypadalo nadějně, prakticky už to šlo protlačit hůř. Je ale škoda, že nápad o tom, že by to mohla být hudební šifrou maskovaná grafika jsem kdesi zmínil jen jako projev totálního zoufalství a nebral ho moc vážně… Další návrhy týkající se rozepsání melodie do not a rozeznání akordů jsme sice neustále točili dokola, ale technicky to prostě nebyl nikdo schopný realizovat.

3.3. 15:34:20 (16.3. 15:53:35) : G: A to H v nazvu - ma to naznacovat treba H-moll?
3.3. 16:55:36 (16.3. 16:13:54) : mor: huh, jako treba vzit noty, ktere njsou v H-moll, nebo neco takoveho? bohuzel me hudebni vzdelani tak daleko nesaha :(
3.3. 17:02:56 (16.3. 16:15:44) : G: to mi prave prijde dost brutalni... To by byl ukol tak na statnice nekde na JAMU a ne na sifru...;/
... 3.3. 19:02:12 (16.3. 16:45:33) : G: Horko tezko vzpominam na hudebni nauku a bojim se aby se treba nejak nerozlisovaly typy akordu... Je pravda, ze nejake casti jsou tam dost disharmonicke hned na prvni poslech
3.3. 19:04:36 (16.3. 16:46:09) : G: no a prevedeni na noty uz by byl uplny konec...
3.3. 19:41:00 (16.3. 16:55:15) : mor: myslis jako molove a durove? me cela ta skladba prijde molove-falesna
3.3. 19:50:04 (16.3. 16:57:31) : G: No jednak je to asi (h)mollove, jednak treba kvintakordy, septakordy... Ale tomu uz ani nerozumim, ani bych to nerozeznal ;)

Naštěstí se do týmu včas připojila v Praze další posila – Miloš, který nás zachránil a z Koncertu vylámal VLAJKU na HRADE. A to byl asi zásadní zlom, protože poslední potřebná větev se rozpadla v prach po nápovědě na Starý nápis.

Starý nápis

Do toho jsem se pustil po Průvodci a Shluku a už od začátku mi byl sympatický – typografickou šifru jsem si nemohl nechat ujít, takže jsem od začátku začal pátrat a vzpomínat na historii písma a porovnávat fonty… Nějak jsem došel k podezření, že část znaků budou sice cyrilice, ale pár jsem považoval za nějaké spíš gotické minusky (i, o, c, t) – takže jsem se z toho snažil vytlouct morseovku, ale rychle se ukázalo, že to asi nikam nepovede. Z názvu Starý nápis jsem pak ještě začal podezřívat Římany a snažil se to nějak napasovat na římské číslice a převést na abecedu – to ale taky moc nešlo. Po prohlídce několika dalších historických abeced jsem se to rozhodl uložit k ledu, dokud nebude nápověda. Ta ale byla kdesi v kostele, který měl otevřeno vždycky jen v době, kdy nikdo z týmu nebyl u netu a nemohl ji vyzvednout… A zrovna tady jsem byl přesvědčený, že stačí jemné naznačení směru a některé rozpracované řešení už jenom doťuknu. Takhle se mi ji podařilo prospat v pondělí ráno (kolem 4:00), pak i v pondělí později dopoledne… Snad až napočtvrté jsem se dočkal a přečetl si spásný vzkaz, že „j je jen jedna“. A protože jsem byl zrovna v řeckém rozpoložení a měl zafixováno, že „j“ je jóta a „o“ je omikron a před sebou tabulku s výslovností azbuky a vedle rozepsanou číselnou řadu z římských číslic… Prostě všechno do sebe krásné zapadlo a byl to další z momentů, kvůli kterým stálo za to vydat se letos Lamí stezkou. Tentokrát k Břevnovskému klášteru…

Opět poezie

Pro závěrečnou poezii podruhé, kterou Silp bleskurychle rozluštil. A bylo to tu, ještě před avizovaným zveřejněním nové varianty závěrečné šifry jsme byli ve finále a mohli se o ní pokusit bojovat…

(17.3. 22:49:34) : S: je to PARK PALACAK
(17.3. 22:50:12) : G: To byla mega rychlost, teda ;)
(17.3. 22:51:23) : G: Ale Palacak je v Brne...
(17.3. 22:54:41) : S: U Vltavy - stanice metra Karlovo namesti je Palackeho namesti a je tam take park. Doufam, ze je to ono.
(17.3. 22:55:08) : M: kdyztak pujdem do Brna ;)
(17.3. 22:56:21) : S: Orgove budou urcite proti. :-)
(17.3. 22:56:47) : G: No, co s vama mam delat ;) Budu muset verit i Palacaku v Praze...:o)
(17.3. 22:57:13) : G: Tyjo, ale mohli bychom to ted zborit, aby nam ve finale tolik neutikali ;)


Navíc se nám vydařil velice odhodlaný večer – luštili jsme najednou myslím dokonce ve čtyřech, což byl na naše poměry vyjímečný koordinační výkon…;) Začali jsme se rozehřívat. A rozběhli se k Vrabcovi.

Finále

Teleport

(17.3. 23:02:25) : S: Mame to! :-)
(17.3. 23:03:32) : M: je to pry na jaderce v Holesovickach
(17.3. 23:03:45) : M: jdem tam
(17.3. 23:05:23) : S: tak honem valime...
(17.3. 23:05:57) : M: jojo, uz jdem...ale pesky, protoze setrime :)
(17.3. 23:06:32) : S: Vzdyt mame jizdenku!!!
(17.3. 23:06:46) : G: Jj, a musime trenovat nohy na orientak ;)
(17.3. 23:07:52) : S: Ja bych si radeji setril nervy. :-)

Tam jsme se jednohlasně shodli na souřadnicích, zjistili že to jsou úřady městských částí, že jich je 22 a pravděpodobně nám tu budou rotovat. Já jsem si jen nějak nemohl zvyknout na teleport (lépe řečeno ani jsem si nevšiml, kde ho máme k dispozici ;), takže jsem chvíli prudil s tím, že se nikam nedostaneme rozumně včas, ale když se nám podařilo dohodnout na technických detailech, začala adrenalinová honba za stanovištěm. Provedení jsem se ujal já se Silpem – Máťa nám mezitím fandila ;). Začali jsme kout pikle u Vrabce a plánovat o krok napřed – k Praze 15 – bohužel to napoprvé nevyšlo…

Silp (23:58): potrebuji neco hodne podobnemu tomuhle: Loc: 50°2'49.472"N, 14°33'23.463"E, je to PHA 15
Kiwi (0:00): OK, mam oci na stopkach a na F5 ;o)
Kiwi (0:01): jsme na PHA 14
Kiwi (0:05): Gooo!!! 500250143323
Silp (0:08): valim, valim.... mozna jsem mel dojet treba taxikem
Kiwi (0:08): mno uvidime...
Silp (0:09): abychom neskoncili jako Umastene veverky s rozslapanymi nozickami
Kiwi (0:09): ;))) uz jsme tam - nebo ne??? me tu nejak nesedi cas a mapa...
Silp (0:10): jeste 400s, asi to nikdo nemerite, ze
Kiwi (0:11): nee, nemerim, verim ;)
Kiwi (0:12): jsme tam
Kiwi (0:12):grrrr...
Kiwi (0:15): takze kdyz se nam podari zkalibrovat cas a pockat treba o dve stanoviste dal, tak bychom to timhle zpusobem mohli stihnout jinde
Silp (0:15): ale musime znat kod
Silp (0:16): musime k reaktoru

První pokus tedy nevyšel, ale začalo nás to bavit a chystali jsme se vrhnout do Prahy 1, naplánovali úprk z nočního Vyšehradu, ale tentokrát stanoviště při odletu havarovalo a spadlo ;), takže šifry jsme se zas nedočkali…

Silp (0:39): skocim jen k teleportu a pak koupim taxi jaksi...
Kiwi (0:46): doufam ze nas odveze nejakej poradnej pirat ;)
Silp (0:47): valime :-) dle meho odpoctu mame 2:20
Silp (0:48): 1:45 nez se prehodi kod
Kiwi (0:49): vetsi nervak jak Matrix ;)
Silp (0:49): se spatnym koncem asi :-(
Silp (0:49): me tu chvili trvalo, nez se mi nacetla mapa... to je asi 20 s ztrata
Kiwi (0:50): me se to tu zas nejak uplne zaseklo... vubec se nehybeme, cas ale ubyva - 30s
Silp (0:52): Parse error: syntax error, unexpected '{' in /data/www/lamynavaranech.info/stezkou.lamynavaranech.info/sifra_check.php on line 38
Kiwi (0:52): jj ;(

LUK

Ale napotřetí jsme se přes Vltavu přeplavili na Smíchov a v jednu v noci konečně ulovili LUK a byli odhodlaní ho lousknout co nejdřív, protože jsme se už těšili na všemi opěvovaný orienťák ;). Jenže u luštění jsme vytrvali už jen já se Silpem – takže jsme sice nadějně brainstormovali jak jen to šlo, ale bohužel se to postupně zvrhlo a první noc nám LUK odolal. První myšlenky se točily kolem nějakého grafického uspořádání, pak přišlo na řadu dolování a hádání nějakých zajímavých míst přímo z textu a povinné pokusy o napasování klávesnice na směry šipek:

Kiwi (1:27): asi tak - palouk, proluka, luka... neco vesnickeho ;)
Silp (1:27): Luka jsou nekde u Zlicina
Kiwi (1:30): luk, pluk, kluk...;)
Silp (1:31): a co ty sipky, ve me to evokuje klavesnici, zase nejake skakani po pismenkach nebo nejaka basen, hymna, lami pisen
Kiwi (1:32): no, z LMA me hned napadla LAMA
Silp (1:34): :-)

A samozřejmě nemohlo chybět počítání všeho co bylo po ruce, což nás na nějakou dobu zabavilo a definitivně odvedlo od nadějných úvah:

Silp (1:36): je tam jen 7 pismenek - PRLK a OUA
Kiwi (1:36): 7 je pismenek v rimskych cislicich a dni v tydnu ;) - PROLUKA
Silp (1:38): je tam i 10-pismenne slovo uprostred, PUK je tam ... (PIN a PUK mobilni cisla)
Kiwi (1:39): a co ten LUK co se tam furt opakuje?
Silp (1:42): pokazde je za nim jina sipka
...
Kiwi (1:45): 7 je jeste barev duhy
Silp (1:45): jj, zajimava myslenka - treba vybarvit pismena jednoho typu
Silp (1:45): boze, ja tu nemam photoshop
Kiwi (1:45): ...a taky trpasliku ;)))
Silp (1:46): :-) sedm let nestesti .. ehm to sem asi nepatri
Silp (1:50): P je tam mnohem vice nez vsech ostatnich
Silp (1:53): jsem prehledl S, je tam osm pismen

Když jsme se nakonec naučili počítat do osmi, začali jsme konečně konvergovat k nosnějším nápadům a závěrům a pokusili se nad ránem posbírat poslední síly a nápady, ale na to abychom se naučili pořádně do pěti počítat, bylo potřeba nechat LUKa přes den uležet a pak se jít v návštěvních hodinách do nemocnice zeptat Umaštěných veverek, co na to celé říkají…

Kiwi (2:07): no a jeste nejaky napad k tem sipkam? Kdyby to byly nejake operace, tak se budou vztahovat asi vždy k predchozimu slovu...
Silp (2:10): nemohli by to byt treba nazvy mesicu? L = leden, U unor - jen O nepasuje, tak asi nic
Silp (2:14): proc se me stale na mysl vkrada jen myslenka, ze z tech pismenek musim vymyslet nejake jine a pak poskocit na klavesnici?
Kiwi (2:15): mno, tak nekde graficky vymlatit podobu pismenek z tech co jsou tam a pak skakat?
Kiwi (2:16): puk = O, luk = C a tak treba ;)
Kiwi (2:17): teda luk = D ;o)
Silp (2:18): hehe, pekne, ale z tech ostatnich to asi moc nepujde - LPRS = PRS :-)
Kiwi (2:18): jj, levy prs = C ;)
Kiwi (2:18): heh, uz mi to moc nemysli ;o)
Kiwi (2:19): hej, ale dost to tam zacina L/P - levy pravy
Silp (2:19): nahodou, tohle by bylo hodne dobre
Silp (2:19): nooooo, to zni take zajimave
Kiwi (2:21): a nebo btw, smeru je taky 8
Silp (2:35): cely obrazek neboli sifra se jmenuje luk (look)
Kiwi (2:36): tak ze by to znacilo nejake pruhledy? treba skrz neco?
Silp (2:37): ty sipky tam delaj bordel
Silp (2:45): uffff... nic nemohu vymyslet... povalim spat
Silp (2:47): mej se a zitra do dorazime :-)
Kiwi (2:48): jj, musime rychle na ten orientak ;)
Silp (2:48): lol

Před třetí v noci jsme luštění ukončili s poměrně povzbudivými vyhlídkami na nadcházející ráno. V úterý přes den bylo mrtvo, teda až na to, že jsme se mimochodem dozvěděli, že Lamí stezka už zná své vítěze (gratulujeme), kteří na verdikt museli čekat před branami nedobytného Lamího letiště ;). Pro nás to znamenalo jediné – šance na dokončení se o něco zvýšila – čas na několikadenní řešení finálového stanoviště už bychom tak jako tak neměli. Ale dojít na něj – to by nemuselo být nereálné. S tímhle jsme se večer vydali pro nápovědu, dokud jsme si ji ještě mohli dovolit a morálka úplně neupadla. Penízků jsme nazbyt neměli – 26 ani Prohozená písmenka povolit nechtěla.

(18.3. 22:56:09) : M: tak Silp vzal napovedu... a me dneska nejak uplne chybi motivace :/
(18.3. 23:11:19) : mor: a me je zase dneska pekne blbe :( a ta napoveda je docela vysmech za tech tisic penizku, ts.
(18.3. 23:20:20) : M: taky jsem si rikala, ze ty za dve stovky byly pouzitelnejsi...

S Lukem jsem se druhý večer mořil na privátě, takže zprávy z bojiště jsem dostával akorát SMS mostem, ale Veverky se naštěstí vyjádřili stručně a jasně: „No na tak krásnou šifru bychom se vrhli všema deseti.“ A jako zatím u každé Lamí nápovědy následovalo okamžité osvícení – takže jsem Silpovi na SMS: „Já jsem po včerejšku a dni v práci úplně hotovej. Je to na tobě to doluštit. ;)“, mohl obratem odpovědět, že jsem se naučil do pěti počítat a už vím co levého a pravého máme před sebou.

(18.3. 23:23:07) : S: mame reseni...
(18.3. 23:23:35) : S: A ted kazdy krome Garreta na hanbu, ze jsme na to neprisli. :-)
(18.3. 23:23:51) : M: slava Silpovi, jedinemu schopnemu lustiteli dnesni noci :o)))
(18.3. 23:24:35) : M: aha...tak slava Garretovi...a Silpovi taky, ze zvestoval tu novinu :o)
(18.3. 23:24:53) : M: a co se s tim melo delat?
(18.3. 23:25:35) : S: To vlastne ani nechces slyset. :-)
(18.3. 23:26:38) : S: Mame L ruku a P ruku a na ni mame 10 prstiku a kazdy se nejak jmenuje. :-( Je to smutne, ale je to tak
(18.3. 23:29:02) : M: jee, to je pekny...a co tam delaj ty sipecky?
(18.3. 23:30:02) : S: Kdyz si tam clovek polozi prstiky, tak jsou jen na prostredni rade, sipky te posunou do horni nebo dolni rady na ty spravna pismenka.

Orientační běh

Vzápětí jsem se dozvěděl, že to u netu dolámali a teleportovali se někam k Českým Budějovicím ;) A konečně našli Orienťák, na který už se Martin dlouho těšil, takže ještě přes noc stačil oběhat asi tak třetinu stanovišť.

(19.3. 2:17:33) : mor: poslusne hlasim, ze by me mohl nejaky insomniak vystridat, uz si pletu Sumavu s Beskydama :) skoncil jsem na kontrole 70, pokracovani zitra

Ráno jsme se běhuchtivě sešli v lese a začali se pokoušet trochu zorientovat v mapě…

(19.3. 8:15:52) : G: Tak jsem dal prvni ranni beh ;)
(19.3. 8:16:36) : S: valime na stanoviste 51
(19.3. 8:17:05) : M: nas se tu seslo ;)
(19.3. 8:17:18) : M: takhle poranu...
(19.3. 8:24:16) : S: valime na 82
(19.3. 8:43:46) : G: Tak jsem po snidani a zas muzu behat;) Mame v tom nejaky hlubsi system? Ted tu chvili budu, tak jestli je nejaka strategie :)

Bohužel se mi pak v průběhu dopoledne podařilo udělat v orienťáku pěkný chaos, než mě po obědě Martin zabrzdil v přílišném nadšení a zveřejnil podrobný plán běhu.

(19.3. 12:14:37) : mor: uaaaaaaa, no neco pro tebe mam
(19.3. 12:20:07) : G: Jo tohle kdybych vedel ze existuje... Ok, tak mame aspon centralni Plan.
(19.3. 12:26:12) : mor: no to je moje blbost, ze jsem to semka nedal vcera :( *tluce se do hlavy* ja jsem netusil, ze jste takove ranni ptacata (natesena na orientak :))
(19.3. 12:48:18) : G: No jo, orientak to je nase - co nevylustime, ubehame ;)

Pak už se nám dařilo koordinovat běhání po jihočeských lesích poměrně slušně, takže já a Martin jsem klikali, když jsme se zrovna vyskytovali na netu a Máťa analyzovala kontroly a dolovala řešení – které se nakonec zhruba půl den a něco po vyběhnutí na trasu podařilo doluštit…

Kačeři

(19.3. 16:02:18) : M: tak jsme se prosli po lese a jdem zase do Prahy...
(19.3. 16:03:05) : M: jen teda budu muset na prednasku, tak kdyztak tu sifru nekdo vyzvednete...
(19.3. 16:28:34) : S: Parada. Jste dobri. Vyzvedl jsem Kaceri nahravku. Je to video.

Kolem čtvrté jsme plynule vyměnili luštící síly – já a Máťa jsme odbíhali na přednášku, ale štafetu okamžitě převzal Silp při vyzvedávání Kačerů, které předal Martinovi, ten začal vzápětí luštit – koordinace týmu byla téměř dokonalá a Lamí stezka u nás získávala další plusové body ;).

(19.3. 18:37:55) : M: jee, vy jste me nekdo predbeh...:( jsem se tesila, jak napisu "hotovo" ke vsem tem objevenym stanovistim orientaku ;o)
(19.3. 18:41:17) : M: :) ty lamy si vazne vyhrajou...tohle je lepsi nez nejaky stenatka s varanim koncertem ;) na prvni pohled me to pripada jako substitucni sifra...
(19.3. 18:44:44) : mor: jinak to podle me taky bude substitucni sifra. pro srovnani, tady je puvodni znelka na TyTroubo
(19.3. 18:45:40) : mor: a jo, vypada to, ze priprave tohoto rocniku venovali hodne lasky a pece :)

Každopádně zatímco já jsem se pokoušel šifru luštit bez netu jen haluzí ze znalosti názvu a formátu zadání (SMS Silpovi: „Nejsou kačeři z KAČEROVA a zavolat jen stačí heslo: KAČER? ;)), online část týmu se snažila daleko cílevědoměji.

(19.3. 19:15:04) : M: myslim ze bych mohla mit princip - nebere se cas sceny, ale jeji poradi ve znelce, scen tam je cca 26, jen musim doladit, co ke ktere patri... a ta nejcastejsi vychazi pata = E
(19.3. 19:16:46) : M: jojo, to bude ono :) za chvili to mam
(19.3. 19:19:58) : mor: pekne, pekne :)
(19.3. 19:26:44) : M: no mozna to bude na delsi chvilku...neni uplne jednoznacny jak ty sceny patri k sobe...
(19.3. 19:27:09) : mor: :( me to nevychazi vubec a scen jsem napocital 30
(19.3. 19:29:32) : M: no si s tim pohraju, treba to vymyslim... tahle varianta se mi nechce opoustet...
(19.3. 19:34:49) : mor: oki, ja jdu pripravovat plan B
(19.3. 19:38:47) : M: jojojojo... bude to tak :)

ZOO

Takže na Kačerov jsme nakonec opravdu vyrazili, ale já se do hry znovu zapojil, až když jsme měli nějakou dobu zadání ZOO na které se podle všeho zasekalo celkem dost týmů. Podle prvních průzkumů se ukázalo, že v souvětích je dohromady 26 vět a 13 jmen, což bylo rozhodně zajímavé. Se jmény se nedalo dělat nic jiného, než je najít jako svátky v kalendáři. Podezření, že by mohl být princip podobný jako jsem použil ve Sváteční šifře na Zavařovačkách 2007 se sice nenaplnilo, ale propojení jmen s divnými zvířaty a činnostmi (očumování securiťáků ;) vypadalo nadějně. Každopádně než jsem se stačil začít zabývat nějakými zcestnými teoriemi, Máťa to rozlomila:

(19.3. 22:17:16) : M: aaaaa!!! jsou to znameni!!! panic, vul, vahy, vodnar!!! aaaa!!! :)
(19.3. 22:19:54) : G: Ty jo, ty jsi vecer dostala zachvat geniality...;o) Nepokousej se ho lecit ;)))

Takže jsme se mohli rozběhnout ke Kyvadlu a začít uvažovat o metách nejvyšších, protože jsme v tu chvíli nechali celkem dost týmů zasekaných na prohlídce ZOO a nám se podařilo (možná historicky poprvé za celou hru ;) sejít online v kompletní sestavě a plné síle. Závěr byl jasný – dolámat to dnes v noci…

(19.3. 22:31:05) : M: ale pokud to konci v patek o pulnoci, tak by to realni cas melo dohonit az zitra o pulnoci, ne?
(19.3. 22:32:01) : G: Heh, ja mel utkvelou predstavu ze je ctvrtek ;) Tak az zitra.
(19.3. 22:36:41) : S: V patek uz uz nebudu mit cas, tak to musime dorazit dnes nebo zitra.
(19.3. 22:37:31) : mor: hehe, ja jsem pro ;)

A poezie vypadala zajímavě – rozhodl jsem se v tom od začátku za každou cenu najít morseovku. Což šlo překvapivě dobře – převést slova jako pomocná slova pro kódování a začít v tom něco hledat… Ale moc často vycházela W, X a podobné zhůvěřilosti. Morseho jsem se ale tak lehce nevzdal a zkoušel ho použít aspoň jako rastr na grafiku, což už vypadalo líp, navíc vyšel oddělovací šestý řádek – to se shodovalo se zprávami od zbytku týmu, který ho ale spojoval s nedostatkem háčků a čárek, navíc to byla citace z Dlouhého, Širokého a Krátkozrakého… No brainstorming byl ukázkový, i když se Silp asi sjel mandlema ;).

(19.3. 23:02:26) : S: pojidam tu mandle... asi jsem uz priotraven ... :-)
(19.3. 23:38:05) : S: Ucinil jsem objev: Bude v tom nejaky hacek! :-)
(19.3. 23:38:36) : G: Kazdopadne dulezite bude, ze je tam 5+5 samostatnych radku + 1 oddelovaci... Tak co do toho nacpat?
(19.3. 23:38:44) : mor: tobe ty mandle teda davaj ;)
(19.3. 23:45:54) : S: Meeeee, meeeeee ... meeeee, hele lama. Kde to sakra jsem...
(20.3. 00:20:42) : M: a cim se to ten Silp sjel?;)
(20.3. 00:21:14) : G: mandlema ;o)
(20.3. 00:21:36) : M: ;)

Ale s háčkem měl Silp v lecčem pravdu, a když jsem snad podesáté přepočítával zajímavé vlastnosti jednotlivých řádků, začal jsem tušit, že z převedení na morseovku sice rastr nevylezl, ale z písmenek samotných by už mohl a o půlnoci jsem z toho tu grafiku konečně vykoukal.

(19.3. 23:55:58) : G: kdyz se odstrani mezery a carky vypada to zajimave, vsechny radky stejne dlouhe - zkousim neco uvidet...
(20.3. 00:00:30) : G: Leze, leze po zeleze... pismeno... a dalsi ;)
(20.3. 00:03:17) : G: VEZNICE PANKRAC, aj aj ;)

Neslučná

Byl nejvyšší čas, o půl jedné jsem chtěl vyrazit domů, takže jsem si ještě stačil aspoň vyzvednout zadání poslední šifry a zkusit si ji projít aspoň offline. Zkoušel jsem ještě vymýšlet nějaké zajímavé asociace z těch slovních spojení a dokonce jsem si pak do luštících poznámek připsal: „neslucna = neslusna???“. Když jsem začal v tomto duchu vymýšlet co by mohlo být bidlo teleskopické nebo domek ondatry, na nějaká neslušná synonyma jsem přišel, ale zdála se být zcela neslučitelná se zněním tajenky, tak jsem šel radši spát ;o). Ale pro odolnější část týmu byla noc ještě mladá a naděje veliké, takže Máťa s Milošem a Martinem se pokoušeli o závěrečný nápor…

(20.3. 0:22:06) : G: Tak se snazte, ja si beru zadani sebou a kdyztak se jeste ozvete na mobil, kdybyste to dali ;)
(20.3. 0:22:17) : mor: mame sedmicku, supr. bral bych napovedu, vzhledem k tomu, ze je to posledni sifra a MHD pokud se neprevadi penizky na koruny po finale ]:-
(20.3. 0:23:08) : mor: jo a jsme 19. tzn. od te doby, co byly vyhlaseny vysledky to nikdo zatim nedal. weeee
(20.3. 0:25:27) : M: lam lam, tak jedem na Barrandov...

Ale šifra nepadla a nápověda byla až k ránu, takže i zbytek týmu se na chvíli odebral ke spánku – po ránu ale přišlo několikanásobné prozření a Máťa s Martinem se prokousali neslušným závěrem k předčasnému poslednímu stanovišti…

(20.3. 4:53:49) : mor: tak jsem nakoukl na napovedu a musim rict, ze sifra je fakt luxusni :D radsi pujdu zase spat a doufam, ze az se vzbudim, zadani bude jine.
Jinak zadani se spravne jmenuje Neslusna a princip je v tom, ze kdyz se ty dve slova slouci, tak se v nich da najit jedno sproste slovo, ktere se lisi o jeden znak (jak napovida nazev sifry)
(20.3. 7:41:42) : M: a my jsme blbci, ze jsme si neprecetli nazev sifry...;)
(20.3. 7:48:56) : M: eh... nejak mi to hledani neslusnych vyrazu takhle poranu moc nejde :)
(20.3. 8:13:53) : M: fuj, takovy prasarny takhle poranu :)
(20.3. 8:14:28) : M:OC PALLADIUM

A závěr byl nakonec nečekaně infarktový – nad ránem nás ještě předběhla Másla v troubě, ale v rámci druhé vlny týmů, která se k poslednímu stanovišti propracovala jsme nakonec vybojovali pozici v Top 20 :). Lamovaraní ráj jsme sice nakonec nenašli, (protože Lamy se jeho pozici nakonec báli prozradit kvůli některým zlým lidem se strojky na maso ;o), ale ona i samotná cesta k jeho branám stála za to… Jak člověk jednou začal, už nemohl přestat, dokud nepadnul vysílením, nebo nezačal nekontrolovatelně zoufale mečet neschopen dalšího luštění – a pak znovu a znovu dokola, dokud nezjistil, že konečně padnul ve vysněném cíli :).

Takže děkujeme za celou Stezku a těšíme se příště, snad už na palubě letadla… Do And, nebo do ráje…;)

Za frikulín tým sepsal Garret