Vokolo Štatlu (2010), reportáž

Letos jsme měli vyrazit s Friccou ve dvoučlenném frikulínském týmu, což se nakonec podařilo jenom čistě teoreticky. Když můj rychlík z Bratislavy nabral hodinové zpoždění ještě než vůbec dorazil z Balkánské divočiny, bylo jasné, že cesta na start nebude jednoduchá.

4. – 5. 6. 2010, okolo Brna
frikulín (Fricco, Garret)
Celkový čas (Fricco): 20 hodin a 10 minut
Celkový čas (Garret): 19 hodin a 40 minut

Později jsem musel přiznat, že nebude dokonce ani možná. Po absolvování vyhlídkové jízdy po krásách noční Jižní Moravy s přestupy v Hustopečích a Vranovicích jsem už o půlnoci (!) chytal na Hlavasu rozjezd do Líšně.

Do Mariánského údolí na start jsem z Jírové doběhl chvíli před jednou hodinou noční. V temném lese jsem zahrabal batoh do hromady listí a v 1:10 jsem vyrazil na trasu stíhat poslední opozdilce…

Halucinace přicházejí zpravidla na 70. kilometru.

Předtím člověk tu a tam zahlédne NEČO v lese, vyděsí se rozježeného bílého psa v kaluži ozářené prvním ranním sluncem nebo měsícem, ale až s blížícím se sedmdesátým kilometrem se zrak definitivně rozostří, zakalí a z lesů podél cesty začnou přicházet zástupy postav v kápích.

Později se přidají i hlasy, předčítající nesmyslná prohlášení a posudky…

Po zraku a sluchu se kontrole vymknou nohy. Ztrácíte nad nimi vládu, jen zdáli nezůčastněně pozorujete, jak s nimi NĚKDO jde. Můžou bolet, můžou na nich čvachtavě praskat puchýře, nakonec můžete mít z nohou krvavé pahýly, ale zastavit je nemůžete. Jdou dál a dál – VY, vy už jim neporoučíte. Můžete se tomu maximálně se slzami v očích bláznivě chechtat při sestupu ze Spáleniska do údolí Říčky…

Sepsal Garret

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.