Archiv autora: Garret

Tmou 16 (2014), reportáž

Šestnáctá Tmou byla frikulínům po chuti. Velkou roli v tom samozřejmě sehrálo to, že došli na snídani do Pekárny. Ale hru si užívali už od úvodní večeře ve městě, až po časný oběd uprostřed lesů v hospodě na mýtince. A to všechno přesto, že takhle promočenou terénní část už dlouho nezažili. Koncem druhého listopadového týdne jsme začali hypnotizovat radarové servery. Na Brno se valila mračna, která neměla kam uhnout. Ještě ráno před hrou jsem se utěšoval, že se to do půlnoci vyprší a mračna rychle zmizí za karpatskými hřebeny. Ale chyba lávky. O půlnoci to nejlepší teprve začalo.

číst dále »

Zimní přechod Rychlebských hor (2013), cestopis

Na vícedenní zimní přechod na sněžnicích jsme se chystali už od minulého Silvestra, kdy se ukázalo, že nemusíme zmrznout ani na hřebeni Orlických hor, když vyrazíme bez stanu. Měli jsme tehdy trochu štěstí na počasí i na výběr terénu, takže nám bylo jasné, že na příště už bychom se měli připravit pečlivěji.
číst dále »

Beskydská sedmička (2012), reportáž

Do pozdně letních Beskyd jsme se letos vypravili s Anežkou. Vrátili jsme se tam po třech letech, kdy jsme spolu naposledy byli na promočených 5BV, které nedopadly nikterak slavně. Tentokrát jsme měli motivaci jasnou – Anežka tvrdila, že musíme být minimálně tak dobří jako loni já s Chaldou. Nezbývalo tedy, než se přihlásit do kategorie Sport a vyrazit na výživnou, 95 kilometrovou trať, která byla ještě o něco delší, než minule. číst dále »

Makedonie, přechod Karadžice (2012), cestopis

Ráno v Blavě. Venku je zima, morko po dešti, a když vlezeme do klimatizované Avaly, tak klepeme kosu. Nic nenasvědčuje tomu, že bychom za 24 hodin měli zmírat vedrem. Vlak přijíždí už do Blavy se zpoždění, ale máme si aspoň kde sednout. Silp nám už z Prahy drží místa, a podaří se mu je ubránit před náporem snad patnáctičlenné výpravy slovenských planinárů, kteří se pravděpodobně rozhodli přidat k odboji v albánských horách. Je jich jako psů. číst dále »

Makedonie (2012), praktické informace

Pokud se nechystáte letět, je nejjednoduší a nejlevnější dopravit se do Skopje vlakem. Přímý spoj jezdí z Bělehradu do Skopje dvakrát denně, ráno v 7:50, večer ve 21:50 a jede asi 10 hodin. Do Bělehradu jezdí každý den ráno z Prahy EC Avala. V ideálním případě je možné s ní stihnout i večerní přípoj do Skopje a celou cestu zvládnout z Bratislavy za necelých 22 hodin. Na přestup je hodina času, ale je nutné počítat s tím, že hodinové zpoždění je na Balkáně spíš pravidlo, než výjimka. číst dále »