Na Dnem chodím rád. Na první pohled se to možná nezdá, ale je to jedna z nejakčnějších šifrovacích her, kde hraje roli každá minuta a každé zaváhání může být osudné. Zákysy ani bloudění se tu neodpouští. Je to tak trochu ruská ruleta, ve které jsme si tentokrát vytočili kulku hned na prvním stanovišti. číst dále »

Na Dnem jsme na rozdíl od Bedny měli o sestavě jasno poměrně dlouho dopředu – už brzy zjara se nechal zlákat Zbyšek (sliboval jsem mu, že tentokrát to už nebude taková ostuda jako před dvěma roky, vždyť loni už jsme skoro došli!) a vyrazit chtěla i Anežka. číst dále »

Dnem jsme odstartovali excelentně – po úvodní přednášce na Mendláku jsme bez zaváhání zamířili ke Schované ulici, na nákresu jsme rozeznali rohlík a další povědomé tvary z mapy Brna a rozkvetlými zahrádkami vyšplhali na Žlutý kopec.

číst dále »

Dnem. Nebo spíš na Dno. Tam jsme tentokrát dopadli a už neměli sílu se z něj zvednout. Jak dobře poznamenala Anežka, asi jsme se se Silpem za posledních 10 dní předávkovali šifrovačkami a podle toho to dopadlo. číst dále »

…první zadání na nás vystřelili z děla. Ozvala se hromová rána, do vzduchu se rozlétl oblak papírků a… Silný závan větru jich většinu zanesl kamsi zpět k orgům. Úkol tak hned nabyl na zajímavosti. Z obyčejného čekání na letící papírky se stala soutěž ve skoku do výšky. Kdo neskáče, nemá šifru. číst dále »

Tak, abych nezůstala pozadu a doplnila Garretovo (jinak vyčerpávající) vyprávění o zážitcích z cesty DNEM, pokusím se též sesmolit několik řádků, tentokrát z pohledu frikulína bez teček. Tvořila ho úderná trojka Zdíša-Iva-Fricco. číst dále »

…po pár minutách dojíždí džíp – davem to zašumí, následuje hromadný přesun. Dovídáme se, že k nám nechtějí pustit letadlo. A že se stane něco divného… a pak teprve Dnem začne. Ach ta paranoia! číst dále »