Po dlouhém a studeném jaru konečně udeřilo léto. Projevilo se to tak, že v klimatizovaném EC Hungaria se nedalo dýchat (okna otevřít nelze – vlaky jsou hermeticky uzavřené, neboť klimatizované); česká pole se osypala řepkovou žloutenkou; a ve Zlíně se konal další ročník hry OSUD. číst dále »

Aneb do cíle daleko, Široko.

Široka jsme sice chytili, ježka v kleci získali a rozmontovali, ale pak nás Rychlé šípy zničili svojí sbírkou flašek od Kofoly.

číst dále »

O5 jsme se chěli podívat do cíle.
O5 jsme se těšili do Zlínských lesů, vod a strání za svítání.
O5 všechno dopadlo jinak, než jsme si to malovali.
Ale O5 jsme si to náramně užili a odjížděli totálně vyčerpaní, ale spokojení. číst dále »

Cestou mě provázejí matné vzpomínky na celostátní kolo chemické olympiády. To už se ale blížíme k Velkému U… pardon, Velkému Kinu. Nastávají ještě nějaké zmatky, protože část týmu se chce ještě najíst, část se chce převlíct, část vyčurat a někdo všechno dohromady, takže to vypadá jako v mateřské školce, a ne jako mezi těmi, kteří se v přístích 24 hodinách mají zařadit mezi týmy slavných jelit. číst dále »

Osud byl letos ve frikulínském kalendáři označen spolu s Bednou a Lampou jako klíčová akce jarní sezóny. Navíc to měla být i naše zlínská premiéra. A když připočteme slibné reportáže o tradičně drsné terénní části z minulých ročníku bylo jasné, že tohle by mohlo být něco pro nás… číst dále »